Nejvyšší správní soud rozhodl v rozsudku 4 Afs 88/2017 – 35 ze dne 28. 6. 2017, že daň z nabytí nemovitých věcí, kterou platí převodce a která je stanovena ze sjednané ceny, má být vypočtena z ceny bez DPH. Tento závěr neodpovídá dosavadním výkladům MF i GFŘ, bude tedy existovat mnoho plátců, kteří zaplatili 4% daň i z částky DPH, kterou při převodu nemovitosti uplatnili.
Závěry rozsudku přijalo i GFŘ a deklarovalo, že v případě podání dodatečných přiznání finanční úřady příslušnou část daně vrátí. Dodatečné daňové přiznání je možné podat do tří let od dne, kdy uplynula lhůta pro jeho podání. Odůvodnění rozhodnutí soudu bohužel ani nenaznačuje, zda by stejný přístup měl být uplatněný i v případě, kdy daň platil nabyvatel. Těžko si lze sice představit závěr, že by daň z jedné konkrétní transakce měla být různá podle toho, kdo ji platí, ovšem na vyjasnění této situace si budeme muset ještě počkat.